Duhový koník

 

Historie

Makrobiotiku v moderní formě začal po celém světě jako první rozšiřovat Georges Ohsawa (1897- 1966). Věnoval tomuto cíli většinu svého života. Jeho práce, aktivita a snažení byly v prvé řadě projevem vděčnosti. Vděčnosti za tisíce let starý a platný způsob myšlení, který byl odedávna základem všech forem přírodní medicíny Dálného východu. A po pravdě řečeno i základem přírodní medicíny na celém světě.
Ohsawa byl vděčný proto, že se s tímto způsobem myšlení setkal v kritické době, když ve svých osmnácti letech trpěl řadou chorob, včetně tuberkulózy, která již byla prohlášena za nevyléčitelnou. Změna myšlení, života a stravy dopomohly tomu, že se nemocný Ohsawa sám svým přičiněním vyléčil během několika měsíců.
Toto pojetí života a způsob myšlení začal Ohsawa nazývat „jednotným principem“. Aplikaci „jednotného principu“ v běžném denním životě nazval „makrobiotikou“.
Zpočátku se Ohsawa pokoušel pátrat především po symptomatických makrobiotických přístupech pro řešení zdravotních komplikací. Byl například velmi dojat, až oslněn účinností obkladů z brambor taro, používaných při léčení zánětů, vředů a ran. Pak v denní praxi ověřil a potvrdil symptomatické působení zázvorových obkladů, nápoje z bílé japonské ředkve daikon a z lotosového kořene. V té době používal též akupunkturu.
Po tomto počátečním období se však stále více a více věnoval výzkumu, experimentování a praxi v oblasti využití potravin a jejich vlivu na zdraví a nemoc. O svých výzkumech a poznatcích přednášel a napsal také řadu knih. Mnohé z nich se staly bestsellery.
Během tohoto období objevoval Ohsawa postupně základní vliv stravovacích zvyklostí na rozvoj našich lidských schopností. Na to, jak chápeme, rozumíme, přemýšlíme, rozhodujeme se a jednáme. Ohsawa pochopil, že neduhy lidstva jsou zapříčiněny právě poruchami a deformacemi ve vývoji a rozvoji těchto uvedených schopností. A že deformacemi netrpí jen široké masy, ale především jejich političtí a náboženští vůdci a učitelé. Proto zbytek svého života věnoval šíření makroboitického přístupu a způsobu života s nadějí, že tím pomůže k obnovení a vzkříšení biologických a fyziologických kvalit člověka, jehož fyzické, duševní a duchovní zdraví viděl upadat. Ohsawa věřil, že se pomocí biologické regenerace dosáhne obnovení zdravé soudnosti a zdravého rozumu. Tak se pro celé lidstvo zvýší naděje na dosažení světového míru. Právě proto se Ohsawa v posledních letech svého života odpoutal od symptomatických léčebných technik – byť přirozených. Věděl, že řešíme-li zdravotní potíže symptomaticky, tj. odstraňováním příznaků, zanedbáváme potřebu hledat a nalézat zevrubné a základní metody léčby. To znamená léčení příčin, nikoli jen následků a projevů.
Georges Ohsawa vyučoval v Hiyoshi u Tokia a z řad svých žáků měl mnoho pokračovatelů, kteří odešli šířit makrobiotiku do ciziny. Tomio Kikuchi odešel do Brazílie, Aiharovi na západní pobřeží USA, Clim Yoshimi do Francie, Junsei Yamazaki do Kalifornie, Roland Yasuhara do Španělska, Ave Nakamura do Německa, Shizuki Yamamoto do New Yorku a Michio Kushi do USA.

Právě Michio Kushi je dnes nejznámějším makrobiotickým učitelem. Napsal množství knih a přednášel po celé Americe a v Evropě. Poprvé odcestoval do Ameriky už roku 1949. Také Ohsawa později přednášel v Evropě a Americe, kam přijel roku 1965 vyučovat na letní tábor organizovaný Kushiovými. Po nečekané Ohsawově smrti v roce 1966 spočívala všechna námaha spojená s přednášením na Michiu Kushi za pomoci jeho manželky Aveline Kushi. Vložil do té činnosti všechnu svou energii. Na počátku nevyužívali reklamy, přesto na jejich dveře klepalo čím dál více lidí. Bylo to na počátku hippy éry a všichni studenti se plni horlivosti chtěli pokusit o nový způsob života. Cílem přednášek, které Kushi pořádal, bylo změnit celý životní styl těchto lidí. Proto obsah každé přednášky přizpůsoboval okamžité kondici žáků. Jeho učební metoda se nedržela pevné školní osnovy. Zahrnovala široký okruh jak akademických, tak praktických námětů: orientální filosofii, orientální medicínu, orientální kulturu, studium starých písem, dietologii, historii, otázky matek a dětí, zásady přirozeného porodu a výchovy obecně. Jeho přednášky dále zahrnovaly témata, pojednávající o organizaci a údržbě domácnosti, o starověké a moderní vědě. Byla v nich obsažena i chemie, masáže shiatsu, léčení přikládáním rukou, masáže Do-In, akupunktura, astrologie a astronomie, meditace a cvičení.
Od tohoto období pak vkládal své úsilí také na to, aby se mladí lidé mohli pouštět do obchodu s přírodními potravinami a ve své zemi mohli založit hnutí za přirozenou potravu a způsob života.